EVROPSKÝ PARLAMENT

Petiční výbor

Zpráva pro členy

4. února 2004

Petice 270/2003 podaná Dagmar Karschovou (Němka a Češka) pro „Czech Coordination Office“, ohledně diskriminace na základě občanství

• Souhrn Vedoucí pracovnice shora uvedené organizace, která podala tuto petici, se zmiňuje o českém zákonodárství o navrácení majetku znárodněného komunistickým režimem, podle kterého jsou zvýhodněni jen čeští občané. Uvádí, že množství původně českých občanů, kteří uprchli před komunismem a tím ztratili své občanství, nemohou požadovat zpět svůj majetek, což ona považuje za diskriminaci na základě občanství a tedy porušení Evropské úmluvy o lidských právech.

2. Přijatelnost Petice byla přijata 30. října 2003. Informace byla vyžádána od Komise podle pravidla 175(4)

3. Odpověď Komise , došlá 14. ledna 2004 Paní Karschová už psala komisi 27. listopadu 2002, a obdržela osobní odpověď od komisaře Verheugena. Její dopis je třeba vidět v rámci veřejné debaty o dekretech, vydaných Československým prezidentem Edvardem Benešem v letech 1945-1946 a příslušným československým restitučním zákonodárstvím z devadesátých let. Tyto dekrety zbavily většinu československých občanů německého a maďarského původu československého občanství a jejich majetku, což vedlo k jejich masovému vyhnání v letech 1945-46, zatímco restituční zákony omezily možnost restitucí na žadatele, mající československé občanství.

Šetření komise

Po společném pátrání Evropské komise a České republiky od dubna do října 2002, rozhodla komise, že prezidentské dekrety a restituční zákonodárství nejsou napřekážku přistoupení České republiky k Unii. V svém „Shrnutí nálezů“ z 18 října 2002 došla Komise k názoru, že české restituční zákonodárství z devadesátých let, i když snad obsahuje diskriminační prvky neslučitelné s evropským zákonodárstvím, nebude odporovat evropským zákonům po přistoupení, protože všechny lhůty pro podání restitučních žádostí budou prošlé.

Nálezy Evropského soudu pro lidská práva

Pokud jde o údajně diskriminační zákonodárství během devadesátých let, je správné, že Evropský soud pro lidská práva přijal určité případy ale nakonec nalezl, že samotná podmínka občanství pro restituci není porušením lidských práv, a že ani restituce zkonfiskovaného majetku není chráněná.

Zpráva Evropského parlamentu

Evropský parlament debatoval o dekretech a o příslušném restitučním zákonodárství při několika příležitostech při debatách o pokroku k přistoupení, jaký kandidátské země udělaly. Rezoluce parlamentu z 20. listopadu 2002 (řečník pan Elmar Brok) rozhodlo, že prezidentské dekrety, pokud jde o zákonodárství evropské komunity, nepředstavují překážku pro přistoupení Česka. Parlament si také vyžádal právní názor profesora Jochen Froweina a také názory profesora Ulf Bernitze a lorda Kingslanda.

Hodnocení českého soudnictví komisí

Pád komunistického režimu byl způsobený odvážnou akcí československé společnosti během tak zvané sametové revoluce. Od té doby vyvinula demokraticky ustavená Česká republika značné úsilí k tomu, aby napravila nespravedlnosti dřívějšího komunistickéhjo režimu na občanech. Tak například většina zemědělského majetku, nezákonně zabavena předešlým režimem, byla vyřízena. Je jasné, že není možno napravit všechny křivdy minulosti a je tedy nevyhnutelné, že nebudou plně uspokojeny všechny oprávněné stížnosti. Je také jasné, že není možno, po 40 letech diktatury ustavit bezvadné soudnictví přes noc.

V svém „Názoru na přistoupení České republiky“ vydaném v roce 1997 se komise rozhodla, že Česká republika má znaky demokracie, stabilní instituce zaručující právní řád, lidská práva a respekt pro menšiny a jich ochranu.

Zpráva komise o pokroku k přistoupení České republiky z 9. října 1992 shledala, že Česká republika pokračuje v plnění kriterií z Copenhagen. Přesto se zpráva zmínila o tom, že reforma soudnictví a boj proti korupci vyžadují další úsilí. Podobné závěry byly učiněny vzhledem k několika dalším zemím. Komise je přesvědčena, že značný zájem veřejnosti a tím politický tlak jsou nejlepší prostředky v těchto případech.

Zpráva z roku 2002 usoudila, že Česká republika udělala značný pokrok v konsolidaci a stabilitě institucí zaručujících demokracii, lidská práva a respekt i ochranu menšin. Reforma soudnictví udělala další pokrok, zejména schválením zákona o administrativě a zavedením procedur v kriminálnim soudnictví. Přesto je třeba dalšího úsilí, aby se zmenšila délka soudního jednání, zejména v civilních případech. Vcelku musí být nedávné reformy podepřeny posílením lidských a materiálních zdrojů a školením soudců. Dodatečně byly přijaty právní a organizační opatření pro boj proti korupci a hospodářskému zločinu., což je stále důvod k vážné pozornosti. Úsilí se musí zvětšit. Zejména je nutné, aby instituce příslušné k prosazování zákona dostaly další lidské a technické vybavení. Nedávná vládní zpráva zdůrazňuje důležitost toho, aby zde byla plná podpora politických sil.

V roce 2003 vydala komise Úplnou zprávu o sledování všech přistupujících zemí. O soudní reformě v České republice zpráva říká: „Zásady neodvislosti soudní moci jsou zakotveny v české ústavě z roku 1993, i když ministr spravedlnosti má odpovědnost za jmenování, přeložení a ukončení jmenování předsedů a místopředsedů soudů . . „ Přístup k soudům je dobrý, i když ne všichni občané jsou si vědomi svých práv. ...Rychlost a účinnost a vykonávání civilních rozsudkú se značně zlepšila.. . . Zbývá obzvlášť potřeba zkrátit délku soudních řízení.

Vcelku, soudní reforma je pokračující proces a pokrok je. Po 1. květnu 2004, až bude Česká republika členem Evropské unie, bude se od ní očekávat, že bude nadále vylepšovat svůj soudní systém.

Závěr

Evropský parlament i Komise vzaly zvláštní zřetel na Benešovy dekrety a restituce a shledaly že nejsou na překážku k přistoupení Česka.

Česká republika splňuje kriteria z Copenhagen. Komise soudí, že Česká republika bude na sebe moci vzít členské zívazky v předpokládaném časovém rámci.