Čeští občané hledají spravedlnost u evropského soudu

První žaloby českých občanů začne tento měsíc projednávat Evropský soud pro lidská práva.

PRAHA - Zdánlivě neřešitelnou situaci, kdy se občan nemůže dovolat svých práv skrze české soudy, je možné řešit za pomoci mezinárodních institucí. Jednou z nich je Evropsky soud pro lidská práva, sídlící ve Štrasburku. Stížnost k evropskému soudu podle informací ministerstva spravedlnosti dosud podala asi tisícovka Čechů. Soud přijal jenom 18 případů. Rozsudek zatím nepadl žádný.
První české případy začne soud ve Štrasburku projednávat tento měsíc. "Rozsudky můžeme očekávat až po zhruba čtvrt roce," odhaduje Karel Jungwiert, český soudce ve službách štrasburského soudu. První ve Štrasburku rozhodnutou českou kauzou by se měla stát žaloba firmy Špaček, s. r. o., na český stát. Firma odmítá doplatit 385 600 korun za důchodovou daň za rok 1991. Hájí se tím, že tuto povinnost jí neuložil právní předpis, ale opatřeni ministerstva financí, o němž firma nevěděla. Takové zdůvodnění neuznal finanční úřad. Městský soud v Praze ani Ústavní soud ČR. Na Evropský soud pro lidská práva se může obrátit občan státu, který podepsal Evropskou úmluvu o lidských právech. Česká republika se k ní připojila v roce 1992. Každý Čech, který má pocit, že jsou porušována jeho práva a svobody, zde tedy může hledat spravedlnost. Podmínkou je, že už vyčerpal všechny cesty, které mu dává domácí zákonodárství. To znamená, že neuspěl ani u Ústavního soudu ČR. Stížnost ale musí do Štrasburku podal do šesti měsíců od posledního domácího verdiktu. Pokud nebude mít prostředky na zaplacení právníka, může mu soud přiznat nárok na bezplatnou právní pomoc.

Pomalá Justice a nevypořádané restituce...
Před Evropským soudem pro lidská práva leží nejrůznější případy. Jungwiert tvrdí, že většina z nich jde na vrub pomalosti české justice a nevypořádaných restitucí. Asi nejznámější kauzou je privatizace továrny Rakona. Potomci zakladatelů továrny, rodina Ottových, se soudí s českým státem kvůli tomu, že v roce 1991 nevyhověl jejím restitučním nárokům a prodal Rakonu americké firmě Procter and Gamble. Navrácení majetku hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v hodnotě desítek miliard korun se domáhá jeho údajná dědička Alžběta Pezoldová.
Známý je také spor českého státu s bankéřem Antonínem Moravcem. Ten popírá, že nese vinu na krachu Kreditní a průmyslové banky. V případě, že žalobci uspějí, bude muset česká vláda učinit peněžité vyrovnání. To může dosahovat i závratných výšek. Například řecká vláda musela před časem zaplatit jako "spravedlivé zadostiučinění" jisté rafinerské firmě patnáct milionů amerických dolarů.
Nicméně Jungwiert upozorňuje, že počet žalob z ČR není ve srovnání s jinými zeměmi velký. "Suverénně nejvíc zatěžují štrasburský soud Itálie, Polsko a Turecko," konstatoval.