P a r l a m e n t Č
e s k é r e p u b l i k y
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
3. volební období
43
Návrh
poslanců Jiřího Karase a Pavla Tollnera
na vydání zákona
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb.,
o mimosoudníc h rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl
na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb.,
zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., 2zákona č. 107/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb. se mění a
doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 1 se vyupoští slova "pokud je státním občanem České a Slovenské
Federativní Republiky". Čárka za slovy "uvedených v § 6" se nahrazuje tečkou.
2. V § 3 odst. 4 se vyupoští slova "pokud je státním občanem České a Slovenské
Federativní Republiky".
Čl. II
1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti
měsíců od účinnosti tohoto zákona, jinak zaniknou. Lhůta 30 dní uvedená v §
5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění nároku.
2. Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4 a 5 počíná
v případech uvedených v bodě 1 běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
3. Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na finanční
náhradu oprávněnou osobou podle čl. I tohoto zákona počíná běžet ode dne účinnosti
tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho roku k uplatnění nároku na finanční
náhradu oprávněnou osobou podle čl. I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku,
kterým byl zamítnut návrh na vydání věci.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb.,
zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb. je restitučním
předpisem porušujícím rovnost osob majících zájem na restituci majetku o který
byly připraveny státem v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem
vymezeným v § 6 zákona.
Poru šení rovnosti osob v restitučním procesu je faktorem diskriminačním a tím
i protiústavním. Proto i zakotvené podmínky existence státního občanství jako
jednoho z předpokladů pro možnost úspěšného uplatnění restitučních nároků je
nutné považovat za protiús tavní podmínku.
Cílem návrhu zákona je odstranění diskriminační podmínky v právním řádu, která
způsobuje zásah do základních principů chráněných ústavními předpisy. Jedná
se o zásah do
- principu právního státu, založeném na úctě k právům a svobodám člověka, zakotveném
v čl. 1 Ústavy,
- principu zaručujícím
rovnost v právech zakotveném v čl. 3 Listiny základních práv a svobod, která
je součástí ústavního pořádku České republiky,
- principu práva každého vlastnit majetek zakotveném v čl. 11 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod.
Návrh dále sleduje vytvoření prostoru, aby zákon č. 87/1991 SB. jako restituční
zákon specifický svou snahou zaujmout hodnotové stanovisko k naší totalitní
minulosti, kdy veřejnou hodnotou je princip, nebo-li zásada, s morálním a etickým
základem, totiž, že křivdy mají být odčiněny, skutečně zajišťoval rovnost subjektů
restitučních předpisů, neboť tyto subjekty jsou si bezesporu rovny a to spáchanou
křivdou.
Podporou k přijetí navrhovaného zákona je i skutečnost, že Česká republika také
podléhá jurisdikci Výboru OSN pro lidská práva, který shledal podmínku státního
občanství v rozporu s čl. 26 Paktu a i oslabení vzrůstající kritiky našeho státu,
že nedodržuje lidská práva, což bude mít bezesporu pozitivní vliv na dosažení
cílů naší zahraniční politiky.
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika
vázána i s ústavním pořádkem České republiky a nemá podstatných nároků na státní
rozpočet; odhadem se jedná o několik desítek milioná korun českých.
V Praze dne 30. září 1998
Jiří Karas v.r.
Pavel Tollner v.r.