Vláda odmítla restituce pro exulanty

Poslanci tvrdí, že minulé křivdy bude ČR muset odstranit

Dalších nespravedlností při restitucích se obává vláda. Nesouhlasí proto s rozšířením okruhu osob, které by si mohly dělat nárok na vrácení zestátněného majetku.

PRAHA - Bude, či nebude muset Česká republika vrátit majetek všem lidem, jimž ho stát od únoru 1948 do listopadu 1989 zkonfiskoval? Vláda tvrdí, že nikoliv. Dosud neodškodněné osoby, někteří zahraniční politici a část českých zákonodárců zastává názor, že povinnosti odstranit staré křivdy se vyhnout nemůžeme.

Poslanecký návrh novely zákona o mimosoudních rehabilitacích, který má otevřít cestu k restitucím i exulantům, vláda na svém posledním jednání nepodpořila. Lidovecký poslanec Jiří Karas a jeho kolegové chtěli, aby svůj majetek mohli dostat zpět i čeští krajané v zahraničí (zejména ve Spojených státech), kteří nabyli české občanství až letos podle nového zákona o státním občanství. Ten bývalým občanům umožnil znovu získat české občanství, aniž by ztratili nynější státní příslušnost.

A právě skutečnost, že tito lidé neměli v minulých letech český pas, jim zabraňovala v uplatnění restitučních nároků. Přetrvávající stav považují navrhovatelé za porušení principu právního státu, rovnosti v přístupu k právům a práva vlastnit majetek. Podle Karasova návrhu by museli krajané nově vyzvat k vydání majetku během šesti měsíců poté, co dostali osvědčení o nabytí českého občanství, nejpozději ale do konce roku 2001.

Odmítavé stanovisko vlády se dalo očekávat. Již po schválení zmíněného zákona o občanství totiž premiér Miloš Zeman prohlásil, že nové restituční nároky nepřicházejí v úvahu. “Jestliže byl jednou na samém počátku restituční okruh oprávněných i povinných osob vymezen, tak všechny následné změny tohoto okruhu vytvářejí jednak neskutečné právní potíže a jednak mohou býti dokonce zdrojem dalších nespravedlností,” vysvětlil důvody, které vedly kabinet k nesouhlasu, ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Odpůrci obnovení restitucí i v minulosti argumentovali tím, že po tolika letech mohou vzniknout nové křivdy lidem, kteří majetek emigrantů nabyli v dobré víře.

Tlak Západu bude údajně sílit

Poslanec Karas přesto neztrácí naději a věří, že jednotlivé poslanecké kluby “budou mít rozum” a návrh podpoří. “Jestli to smeteme ze stolu, vrátí se to jako bumerang. Je to jako se židovským majetkem,” tvrdí Karas. Po případném neúspěchu v parlamentu očekává, že bude sílit mezinárodní tlak na ČR a za druhé, že se budou dotčené osoby obracet na Evropský soud pro lidská práva. Podle ministra Motejla však ani u něj tito lidé nejspíš nebudou vyslyšeni.

Že tlak ze zahraničí v souvislosti se vstupem země do Evropské unie bude sílit, předpokládá také Karasův stranický kolega, šéf senátní komise pro krajany žijící v zahraničí Milan Špaček: “Jsou tři možnosti: restituovat tam, kde je to možné, nabídnout státní půdu nebo nemovitosti, a nakonec finanční odškodnění.” Ministr vnitra Václav Grulich (ČSSD) před několika měsíci připustil, že otázkou odškodnění, ať už jakéhokoli, se vláda jednou bude muset zabývat. Důkazů toho, že je současná česká úprava v této oblasti trnem v oku také v zahraničí, je celá řada. Po únorovém zamítnutí novely zákona o mimosoudních rehabilitacích ve sněmovně, jejímiž autory byli rovněž lidovečtí poslanci, reagoval například Helsinský výbor amerického Senátu. Vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že český parlament “nevyužil vynikající příležitost, jak vyřešit dlouhotrvající a sporný problém mezi Českou republikou a Spojenými státy”.

Gabriel Sedlák