Přátelé, od posledního oběžníku uplynulo 5 měsíců. Mezitím se v zápase o restituce děly věci méně důležité i důležité, žádná z nich však nestála za vydání oběžníku. Až teď vám přinášíme zprávu, kterou považujeme za velmi významnou. Je to překlad tiskové zprávy Helsinské komise a jejího dopisu Pavlu Rychetskému. Zpráva je významná zejména pro americké Čechy ale i pro nás všechny ostatní, protože znovu zahýbá restitucemi. Kopii originálu dopisu si můžete u nás vyžádat. Tisková zpráva ze dne 3. dubna 2001. Členové Helsinské komise žádají o pokrok v majetkových restitucích Čechoameričanů Žádají vládu České republiky, aby napravila nespravedlnosti a skončila s diskriminací. (Washington) – Členové Helsinské komise Spojených států napsali místopředsedovi České republiky Pavlu Rychetskému a vyzývají jeho vládu, aby odstranila diskriminaci amerických občanů ze zákonů o majetkových restitucích a odškodnění. Spolupředseda Helsinské komise, poslanec Republikánské strany za stát New Jersey Christopher H. Smith, poslanec Demokratické strany za stát Maryland Steny H. Hoyer a členové komise, poslanec Demokratické strany za stát Maryland, Benjamin L. Cardin a senátor Republikánské strany za stát Ohio George V. Voinovich společně vyzývají vládu České republiky, aby vyhověla žádostem Čechoameričanů, jejichž vlastní i rodinné majetky byly ukradeny, a aby jim přiznala nápravu na stejném základě s ostatními Čechy, jimž se již nápravy dostalo. Desítky jednotlivců žádali Helsinskou komisi o pomoc, když jejich žádosti o majetkové restituce byly zamítnuty proto, že neměli české občanství. V některých případech byly majetky Čechoameričanů dány vládou na prodej, zatímco se původní majitelé snažili o jejich navrácení. Tato záležitost byla přednesena českým činitelům, když se jednalo o rozšíření NATO.V té době (1997) čelní představitelé Senátu České republiky naznačili, že zákony budou pozměněny tak, aby mohli Čechoameričané uplatňovat nároky. Podle zákonů z let 1991 a 1994, Československo (později Česká republika), uvedlo program na navrácení nebo odškodnění za půdu a obydlí zkonfiskované nacisty nebo komunisty. Tyto zákony omezily restituci nebo odškodnění jen na žadatele, kteří měli české občanství v době, kdy podali žádost o restituci nebo odškodnění. Přibližně 30,000 československých vystěhovalců, kteří nalezli útočiště ve Spojených státech během druhé světové války a po ní, ztratilo automaticky československé občanství, když se stali americkými občany podle Úmluvy o naturalizaci podepsané mezi Spojenými státy a Československem v roce 1928. Podle příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států nebylo možno tuto úmluvu uplatňovat na půdě Spojených států od roku 1960. Československo nemělo podobnou úmluvu s žádnou jinou zemí kromě Spojených států. V důsledku toho si mohli naturalizovaní občané jiných zemí než Spojených států ponechat dvojí občanství a tím uspokojit podmínku občanství v českých restitučních zákonech. Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě234 Ford House Office Building dne 26. března 2001 J.E. Pavel Rychetský Vážený pane místopředsedo, píšeme Vám o svém stálém znepokojení nad diskriminací amerických občanů v zákonech České republiky o majetkových restitucích a odškodnění. Jak jistě víte, o majetkové restituce se již dlouho zajímá mnoho členů Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na tuto komisi se obrátily desítky lidí, kteří v důsledku svého občanství nemohou dostat restituci nebo odškodnění za svůj zabavený majetek. K napsání tohoto dopisu nás přiměla zpráva, že v jednom takovém případě správa majetku v Praze prodává čtvrtinu činžovního domu č. 2337 a parcelu 3477 na Smíchově, Grafická 30 v Praze 5, na kterou mají nárok dva občané Spojených států, Ota a Kamil Gschwindovi. Žádáme vaši vládu, aby prodloužila lhůty v zákonech 87/1991 a 116/1994, tak aby Čechoameričané, včetně pánů Gschwindů, mohli mít své restituční nároky projednané a spravedlivě rozhodnuté. Nesnáze Oty a Kamila Gschwindových jsou typické pro okolnosti, v kterých se nachází mnoho Američanů českého původu. Jsme informováni, že vlastnictví tohoto domu mohlo být, podle českých zákonů, převedeno zpět na pravoplatné majitele, Otu a Kamila Gschwindových, kdyby nebyli naturalizovaní Američané, kteří tehdy nemohli dostat české občanství, aby mohli žádat o restituce nebo odškodnění. O diskriminaci založené na občanství nemůže být nejmenších pochyb. Gschwindovi uplatňují nárok na majetek, který jejich matka zdědila po svém otci. Jejich matka není naživu, aby mohla o majetek žádat, protože byl její život brutálně ukončen nacisty. Její synové nemohou dostat restituci jen proto, že si zvolili Spojené státy za útočiště před komunizmem a stali se Americkými občany a tím, podle Úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy z roku 1928, ztratili československé občanství. Kdyby byli emigrovali do jiné země než do Spojených států, nebyli by ztratili československé občanství a tím by nebyli vyloučeni z restitucí ve Vaší zemi. Pane ministře, česká vláda nemohla doufat, že by mohla napravit všechny nespravedlnosti spáchané před rokem 1990. Nicméně, když uznala nespravedlnosti spáchané na československých občanech v období 1941-1945 a 1948-1990, a když uznala, že má morální závazek napravit tyto nespravedlnosti formou restituce nebo odškodnění, to je pak zcela svévolné a diskriminační odepřít nápravu těm, kteří se stali občany Spojených států. Na podzim 1997 delegace českých senátorů z různých politických stran, která navštívila Washington, naznačila, že překážky restitucí a odškodnění pro Čechoameričany budou odstraněny ve dvou etapách. Zaprvé, že bude schválen zákon, podle kterého budou moci Čechoameričané znovu získat české občanství. Zadruhé, že budou prodlouženy zákonné lhůty na podání nároků podle zákonů 87/1991 a 116/1994. Bylo proto pro nás povzbuzující, když jsme se dozvěděli v roce 1999 o nových opatřeních, podle kterých skončil zákaz dvojího občanství pro Čechoameričany. To vzbudilo naši naději, že váš kabinet podá návrh zákona, který prodlouží lhůty. Bohužel, tento druhý krok se musí teprve uskutečnit. Zdvořile Vás žádáme o pomoc, aby Správa majetku v Praze 5 neprodala výše zmíněný činžovní dům a neudělala nic, co by omezilo nárok pánů Gschwindů na tento majetek. Ještě vás žádáme, aby byly lhůty obnovené, tak aby se mohly uplatnit nároky pánů Gschwindů a ostatních Čechoameričanů, jejichž majetky byly jim a jejich rodinám ukradeny, a aby jim byla poskytnuta stejná práva k nápravě jejich ztrát jako ostatním Čechům, kteří toto právo podle českých zákonů dostali. Se srdečným pozdravem CHRISTOPHER H. SMITH, kongresman, předseda
Vcelku je třeba trpělivosti a vytrvalosti. Nejednáme jen v svém zájmu ale i v zájmu své původní vlasti, kde se vytratil smysl pro spravedlnost. Teď je třeba psát a psát. Psát lidem v americké i české vládě. Argumentů máme jistě dost a víme, že naše protistrana má jen liché výmluvy a chce dál pokračovat v křivdách spáchaných totalitními režimy tím, že neprávem získané majetky ochraňuje pro ty, kteří se na těch hrůzách aktivně nebo mlčky podíleli. V dopisech se můžeme odvolávat na Rezoluci Kongresu Spojených států č. 562 z 13. října 1998, v které se vyzývá mezi jinými i Česká republika k navrácení neprávem zabaveného majetku. Můžeme se odvolat na Rozhodnutí Výboru pro lidská práva Spojených národů č. 516/92, v kterém je odsouzena diskriminace Čechoameričanů a republika je vyzvána k nápravě i na Rozhodnutí 586/96, které diskriminaci znovu odsuzuje a poukazuje i na to, že není třeba, aby postižený prošel se svou stížností všemi soudními instancemi v ČR, pokud v důsledku diskriminace není jeho stížnost o českých soudů přípustná. (Není oprávněnou osobou). Na další straně přinášíme jen některé americké i české adresy, na které je třeba psát, ovšem pro Čechoameričany je důležité, aby také psali svým kongresmanům.
Jako obyčejně přinášíme vám na posledních dvou stránkách vyúčtování. Czech Coordinating Office, |