Přátelé,

v tomto oběžníku vás seznámíme s jednáním o naší petici podané k Evropskému parlamentu. Petice má dva díly, první byl uveden v 44. oběžníku, druhý díl v 45. oběžníku. Petice reaguje na dokument vydaný Evropskou komisí pod jménem Shrnutí nálezů, v kterém Komise došla k názoru, že nejsou žádné problémy s přijetím České republiky do Evropské unie. Pokud se chcete s touto celou záležitostí seznámit, je třeba si pročíst oba díly petice, Shrnutí nálezů a přiložené dokumenty. Shrnutí nálezů má 12 stránek a rádi ho pošleme poštou nebo elektronicky každému kdo chce dění kolem naší petice porozumět.

V reakci na petici jsme dostali zprávu od Evropského parlamentu, jejímž hlavním obsahem je odpověď Evropské komise. Český překlad je přiložen.

Jednání o petici bylo stanoveno na 18. března v Bruselu. Dostavila se paní Dagmar Karschová, vedoucí naší kanceláře v Německu, skrze níž jsme petici podávali a já, který se restitucemi zabývám od roku 1991.

Měli jsme připravenou řeč, kterou jsme Petičnímu výboru předem poslali a oni ji rozdali před zasedáním všem zúčastněným. Český překlad je přiložen.

Jednání předsedal pan Nino Gemelli. První promluvil reprezentant Evropské komise, rakouský občan s českým jménem Hrdina. Pan Hrdina v podstatě řekl totéž co je v přiložené zprávě Evropského parlamentu a k tomu smíchal dohromady znárodnění a konfiskace, Benešovy dekrety, sudetské Němce a restituční zákonodárství. Přepis z pásky jeho řeči, mojí řeči a řeči paní Karschové jsme přiložili.

Na závěr chtěl pan Gemelli říci něco na usmířenou a řekl, že do pěti, deseti let, až bude Česká republika v Unii, se všechno vyrovná. Zřejmě o celém problému nic nevěděl. Mne to popudilo a vykřikl jsem, že by se měli stydět, mluvit o deseti letech, když každý týden a každý měsíc dvě nebo tři oběti této diskriminace zemřou.

Všechny zde uvedené dokumenty máme na požádání k dispozici v angličtině. I původní petice můžeme poslat těm, kteří je nemohou najít.

Všimněte si, že v řeči pana Hrdiny i v odpovědi Evropské komise na petici se říká, že v restitučních sporech, které budou po přistoupení ČR ještě před českými soudy, bude možno se odvolat k Evropskému soudu. (Jde o soud v Lucemburku, který soudí podle zákonů Unie, kde pravděpodobně žádná diskriminace neobstojí). Tato zmínka je i v Shrnutí nálezů a ve zprávě profesora Froweina, o které pan Hrdina říká, že si ji Evropská komise neobjednala. Pan Hrdina mluvil i o tom, že české soudy urychleně uzavírají spory, aby se tyto mohly dostat před tento Evropský soud. Je to právě naopak. České soudy uzavírají urychleně restituční spory, aby se před soud v Lucemburku, jako rozsouzené spory, nemohly dostat. Doporučujeme proto všem, jejichž spor ještě nebyl definitivně uzavřen, aby se snažili jej protáhnout až do května. Pan Hrdina je právník zaměstnaný Evropskou komisí. Moje hodnocení jeho vystoupení je, že chudák nevěděl kudy kam.

Myslím, že je možné shrnout tu celou záležitost tak, že buď je Evropská unie celkem, který se řídí svými vlastními pravidly a ideály nebo je to organizace, která podřizuje lidská práva a právo vůbec svým okamžitým potřebám, že kryje zločinnost komunistického období a spolčuje se s českou vládou, která dělá totéž.

Teď čekáme na zprávu od předsedy Petiční komise, pana Nino Gemelli, který nám oznámí jak bude probíhat další jednání o petici. Pravděpodobně se bude o petici jednat v Komisi pro zahraniční záležitosti a lidská práva a v Komisi pro občanská práva a svobody. Budeme pak mít možnost tyto komise kontaktovat. Je zajímavé, že v jednání o přijetí Kypru do Evropské unie se jedná o tom, že Řekové, kteří utekli z části okupované Tureckem, se budou moci vrátit do svých domovů. To je zpráva, která se vyskytla až po jednání o naší petici. Chceme ji předložit oběma komisím, které se budou peticí zabývat a požádat je, aby zabránili další diskriminaci mezi politickými exulanty řeckými a českými.

Vyúčtování tentokrát nepřikládáme, abychom nepřekročili základní poštovní sazbu. Po vyúčtování tohoto oběžníku bude na našem účtě okolo 2000 kanadských dolarů.

Jan Sammer, Secretary