ProvolÁnÍ

k prezidentu České republiky, ministrům vlády České republiky, k senátu a sněmovně, k politickým stranám a ke všem Čechům doma i za hranicemi.

Šest let nacistické nadvlády a 40 let komunizmu zanechaly na naší zemi rány, které se nesnadno hojí. Důsledky jsou zřetelně vidět v poklesu morálky, důvěry ve státní orgány i v hospodářství. Za vlastní příčinu tohoto stavu považujeme odpor vlády k tomu, aby se vyrovnala s minulostí tak, jak by se očekávalo od demokraticky zvolené vlády státu, jenž je založen na principech práva a spravedlnosti. Problémů je mnoho. Podepsaní jednotlivci a podepsané organizace Čechů ve světě i doma považují přístup státu k následujícím problémům za nepřijatelný:

Zločiny, které páchal komunistický režim a ti, kteří jej aktivně podporovali (zákon 198 z 9. července 1993 o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu) nebyly potrestány a v mnohých z nich se pokračuje tím, že protiprávně zabavené majetky se nevracejí. Naopak se de facto potvrzuje jejich zločinné konfiskování tím, že se ponechávají v rukou těch, kteří zločinný režim aktivně podporovali.

Po osm let se násilně prosazovala litera Úmluvy se Spojenými státy o vzájemné ztrátě občanství z roku 1928. Byla uzavřena za zcela jiných poměrů a za zcela jiným účelem. Tato úmluva byla Spojenými Státy v roce 1956 prohlášena za neústavní a nebyla nikdy uplatňována. Česká republika ji však zneužívala a dosud ji zneužívá k tomu, aby se zbavila desetitisíců svých demokraticky smýšlejících občanů a upřela jim jejich občanská práva.

Tato fakta jsou dobře známá všem vládním činitelům ale jsou záměrně potlačována jen proto, aby se minulé zločiny nemusely trestat ani napravovat. Zcela vědomě se majetky zabavené mnohdy při vykonávání zločinů komunistického režimu, při protiprávním žalářování, popravách i při násilné kolektivizaci zemědělství, v mnoha případech ponechávají v rukou komunistických zločinců a kolaborantů. Dokonce i restituční zákony, které jsou samy o sobě polovičaté, jsou u soudů vykládány v neprospěch poškozených občanů. Není snad případu, kdy by bývalý vysoký činitel komunistického režimu musel vrátit protiprávně zkonfiskovaný dům nebo zemědělskou usedlost, které výhodně a přednostně koupil. Tento problém se týká stejně tak Čechů v zahraničí, ať už mají české občanství nebo ne, jako i občanů v republice.

Česká republika se dnes uchází o přijetí do NATO a do Evropské Unie a měla by se tedy přimknout k principům západních demokracií a odpoutat se od nedávné neslavné minulosti. Místo toho se odvrací od svých občanů v zahraničí jedině proto, že chce zachovat a potvrdit to, že byl jejich majetek ukraden a prodán, většinou kolaborantům obou totalitních režimů, a dokonce pokračuje v rozprodávání ukradeného majetku často do rukou, v kterých ten pak přijde vniveč.

Je třeba si uvědomit, že nejde jen o materiální hodnoty, které si nikdo sebou do hrobu nevezme, ale že jde o myšlení a jednání, které je skutečným pokračováním zločinnosti obou totalitních režimů.

Česká republika se projevy svých zástupců snaží vyvolat dojem, že usiluje o skutečnou demokracii, a že dělá všechno proto, aby svým zákonodárstvím i uváděním přijatých zákonů do života zavedla v zemi právní řád. Zatim však zcela vědomě jedná v rozporu s mezinárodními úmluvami, které jsou pro ni závazné, ignoruje právně závazné rozhodnutí Výboru pro lidská práva Spojených národů z 19. července 1995 (ČR již byla třikrát bezvýsledně upomenuta) i rezoluci Evropského parlamentu ze 14. prosince 1995 a za použití výmluv nebo i nepravd se snaží neutralizovat výzvu Helsinské komise senátu Spojených států. Jedná i v rozporu se svou vlastní ústavou a s obecně přijatou zásadou, že prodávání kradeného majetku je protizákonné.

Takové nemorální a protiprávní jednání poškozuje pověst České republiky v zahraničí a je příčinou pokleslé morálky doma. To je zřejmé z podvodných manipulací, tunelování a hromadného rozkrádání. Bude to mít za následek i mnoho námitek proti přijetí republiky do obou západních organizací. Nelze budovat pevný dum na bahnitých základech.

Dokud nebude důsledně a bez jakýchkoliv dalších podmínek uplatněn zákon 119/1990 o soudní rehabilitaci, kterým byly zrušeny rozsudky žaláře i zabavení majetku ke dni kdy byly vysloveny, dotud nebude v České republice příznivé klima pro investice. Kdo asi bude kupovat nebo vkládat kapitál do majetku, který byl protiprávně zabaven a na nějž si bude právoplatný majitel i jeho dědicové dělat nárok i v daleké budoucnosti a odvolávat se přitom na mezinárodní právně závazné smlouvy.

Má-li česká emigrace s dobrým svědomím přijmout riziko, že její synové budou jednou, jako vojáci NATO, povoláni hájit Českou republiku, musí být odstraněna diskriminace Čechů, kteří uprchli před totalitním režimem a žijí v zahraničí.

Podepsané organizace a jednotlivci tedy vyzývají k obnově právního státu i ke skutečné spolupráci všech Čechů doma i v cizině k tomu, aby se naše vlast zaskvěla nejen proslovy svých politiků ale hlavně svým zúčtováním s nekalou minulostí a nastoupením cesty práva a spravedlnosti.

Provolání do 29. června 1999 podepsaly stovky jednotlivců a tyto organizace:

1. Svaz občanské sebeobrany, Praha
2. Alliance of Czechoslovak Democratic Associations in Australia and New Zealand
3. Alliance of Czechoslovak Exiles, Berwyn, USA
4. All Things Czech, Los Angeles, USA
5. Združenie na ochranu exulantov, Bad Kreuznach, Germany
6. Jednota československého Orla, Chicago, USA
7. Česká koordinačni kancelář, Toronto, Canada
8. Komite Čechů a Slováků v De Meern, Holandsko
9. Czech Christian Exile Community in Astoria, USA
10. Czechoslovak Culture Club, Los Angeles, USA
11. Czechoslovak Ex-Servicemen’s Independent Association, NSW, Australia
12. Czech Human Rights Monitoring Society, Australia,
13. Československý skaut ve Švýcarsku, Bern.
14. Czech Society for the Preservation of Human Rights, California, USA,
15. Československá Beseda “Svatopluk Čech,” Curych, Švýcarsko
16. Československá společnost pro vědy a umění v Albertě, Kanada
17. Památník zahraničních Čechů, Los Angeles, USA
18. Přatelé československé hudby, San Diego, USA
19. Gymnastic Association Sokol, San Francisco, USA
20. International Association of Czechs for Dual Citizenship, Restitutions and Voting Rights, Los Angeles, USA
21. International Movement for Free Czechoslovakia, West Chicago, USA
22. The Free Czechoslovakia Fund, Washington, USA
23. Světové sdružení bývalých politických vězňů v exilu, Švýcarsko
24. Westeuropean Confederation of Czech Political Prisoners, Zurich, Switzerland
25. Sdružení Čechů a Slováků v Houstonu, USA
26. Křesťanskodemokratické hnutí v exilu, Avon, USA
27. Strana konservativní smlouvy, Praha,
28. Nová Vlast, Vídeň, Rakousko,
29. Unie svobody, městská organizace Blansko,
30. Svaz pomocných technických praporů - vojenských táborů nucených prací, Praha
31. Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948–1989, Praha
32. Konfederace politických vězňů ČR, pobočka č. 20, Jablonec n. Nisou
33. Česká strana národně sociální, Praha
34. Kanadská oblast čs. Orla v zahraničí biskupa Stanislava Zely.