Stovky restitučních sporů blokují soudy

B r n o - Lhůta pro vrácení majetku, který si totalitní režim přivlastnil, sice pro většinu žadatelů vypršela už před pěti lety, ale do rukou někdejších vlastníků se vrátila jen jeho malá část. Stovky žádostí lidí, kteří neuspěli s požadavky na vrácení nemovitostí či půdy, zavalily téměř všechny tuzemské soudy. Restituční spory také nejdéle trvají: zatímco průměrná délka jednoho řízení byla loni 464 dnů, u restitucí to byl trojnásobek. "Byť je nárok děditelný, restituentů ubývá a majetky chátrají. Co si mají ti lidé myslet, když jim stát něco vzal a nyní vracení majetku ztěžuje?" upozornil soudce Ústavního soudu Antonín Procházka. Procházka odhaduje, že Ústavní soud se s touto agendou bude potýkat nejméně ještě dva další roky. Na Nejvyšším soudu je to podobné: dva tamní senáty nepřetržitě vyřizují jen restituční spory. "Rozhodneme přibližně třicet případů za měsíc, v posledních třech měsících ten nápor začal klesat, ale nevím, jestli je to dlouhodobý trend," řekl soudce Miroslav Ferák. Jan Podkonický, který se soudí o činžovní dům v Praze, se k Nejvyššímu soudu ještě zdaleka nedostal. Svůj spor vede ještě u první soudní instance. "Před lety jsem si myslel, že pro ten barák udělám všechno. Teď mě po tom všem, co jsem u soudů zažil, přece jen trochu opustilo nadšení," svěřil se Podkonický. Najdou se i lidé, kteří si na postup tuzemské justice stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tento soudní orgán sice nemůže posoudit, zda je jejich restituční nárok oprávněný, může jim však přiznat náhradu škody za nepřiměřenou délku soudního projednávání. Jedna taková žaloba už čeká na verdikt, desítky dalších už ve Štrasburku zkoumají. Podle statistik ministerstva spravedlnosti totiž mají právě restituční spory nejvyšší průměrnou délku řízení - loni to například bylo přes dvanáct set dní. "To číslo skutečně patří mezi nejvyšší. Je to ale trochu způsobené tím, že otevřené zůstávají ty nejkomplikovanější kauzy, které samozřejmě také dlouho trvají. Ty jednodušší jsou už dávno skončené a v této statistice se tedy neobjevují," podotkl ministr spravedlnosti Otakar Motejl. O tom, že restituční agenda obrovským způsobem zatížila tuzemské soudy, nepochybuje předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Stejně jako Procházka je přesvědčena, že pomalé vyřizování oprávněných nároků restituentů není bez důsledků: "Samozřejmě, ta tolik skloňovaná právní jistota je nabouraná, trvá to skutečně příliš dlouho. Uvažme: restituce  byly spuštěny v roce 1991 a dnes máme rok 1999, tedy osm let se dvě strany dohadují, kdo vlastně bude vlastníkem toho či onoho, to je velmi negativní," řekla Wagnerová. Soudci Ústavního soudu však při vyřizování stížností neúspěšných žadatelů mnohokrát kritizovali své kolegy z obecných soudů za to, že právě v restitučních sporech nepostupovali zrovna nejlépe. "Obecné soudy v těchto sporech často nezjišťovaly řádně skutkový stav," říká kriticky soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák. "Odmítaly restituční žaloby jen proto, že žadatel napsal špatně jméno obce. Soudy mu neposkytly poučení, postupovaly často setrvačně. I úředníci se snaží hledat důvody, proč to a to má zůstat státu. V úřednících je zakotveno toto: Je to státní, proto se na to nesmí sahat. Ale ústava vytyčuje prioritu občana před státem," doplňuje Procházka. Soudců se však zastal prezident Soudcovské unie Libor Vávra. "Na Ústavní nebo Nejvyšší soud se dostaly jen ty nejkomplikovanější, nejspornější kauzy a to jsou i ty nejvíce mediálně sledované. To vyvolává dojem, že obecné soudy se nedokázaly s restitucemi vypořádat. Pravda ale je, že stovky jiných vyřídily naprosto v pořádku a bez komplikací," hájil kolegy z obecných soudů Vávra.
RESTITUCE  U SOUDŮ
Průměrná délka řízení
rok            1995      1996      1997      1998
počet dnů       678      799      1000      1206
Pravomocná rozhodnutí soudů
rok            1995      1996      1997      1998
počet případů       5105      4879      3697      2773
Pramen:  ministerstvo spravedlnosti