Rozhodnutí a nálezy
Ústavního soudu
ve vztahu k restitucím

I. ÚS 9/99 zamítá návrh 51 poslanců na zrušení podmínky občanství v zákoně 87/1991

I. ÚS 363/98 zdůrazňuje, že vlastnická práva k pozemkům, zabaveným pro opuštění republiky zůstala v důsledku zákona 119/1990 zachována, a že tím, že nižší soudy odepřely stěžovateli určit jeho vlastnictví k těmto pozemkům, třebaže on o jich vydání nežádal, porušily článek II Základní listiny práv a svobod.

I. ÚS 246/98 zrušil rozsudky Nejvyššího, Městského i Obvodního soudu, které odepřely stěžovateli nárok na odškodnění, protože jeho původní odsouzení k ztrátě svobody a majetku za velezradu z roku 1952 bylo zrušeno a amnestováno po roce 1968 a on tedy nebyl rehabilitován zákonem 119/1990. Ústavní soud rozhodl, že soudy neposkytly stěžovateli ochranu ve smyslu čl. 9 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Pl. ÚS 6/97 rozhodl, že není nesoulad mezi zákony 119/1990 a 87/1991, a že jde o nesoulad jen zdánlivý.

I. ÚS 346/96 vyhověl stěžovatelům, jejichž konfiskační rozsudek z roku 1953 byl zrušen v roce 1970, aniž by jim bylo cokoliv navráceno a zrušil rozsudky Okresního soudu v Jičíně a Krajského soudu v Hradci Králové. Ústavní soud zdůraznil, že oba soudy neposkytly stěžovateli ochranu podle čl. 90 Ústavy ČR..

II.ÚS 192/97 rozhodl, že zabavené drahé kovy nelze rehabilitovanému stěžovateli vydat, nemůže-li určit jejich identitu a cestu, kterou po zabavení prodělaly.

I. ÚS 117/96 nevyhověl stěžovatelům a nezrušil rozsudek Krajského soudu v Ćeských Budějovicích a zdůraznil, že i když rehabilitovaná osoba neztratila v důsledku zákona 119/1990 vlastnictví, přece jen § 23 téhož zákona nedovoluje aby rehabilitovaná osoba získala majetek zpět reivindikací.

I. ÚS 67/97 rozhodl, že i když zákon 119/1990 stanovil, že konfiskační rozsudky byly zrušeny ke dni kdy byly vysloveny a rehabilitovaná osoba se nalézá v stejné situaci jako kdyby vlastnictví nikdy nebyla ztratila, přece jen není tím opravněná k získání svého majetku.

II.ÚS 83/96 83/96 vyhověl stížnosti původního vlastníka a určil dceru původního kupce za osobu povinnou

Pl. ÚS 33/96 (185/1997 Sb.) konstatoval, že některé majetky mohou vlastnit jen osoby s českou státní příslušností.

IV. ÚS 20/97 zrevidoval předchozí nálezy a rozhodl, že zrušené konfiskační rozsudky nedávají rehabilitovaným osobám právo k zápisu majetku do katastru.

Pl. ÚS st. 4/97 zrevidoval předchozí nálezy a rozhodl, že zrušené konfiskační rozsudky nedávají rehabilitovaným osobám právo k zápisu majetku do katastru.

II.ÚS 281/95 281/96 odmítl žalobu na vydání parcely, protože soudní řízení v té věci na nižším soudu v té době ještě probíhalo

I. ÚS 130/96 doporučil, aby soudy pečlivě přezkoumaly případy, v kterých byly konfiskace zrušeny zákonem 119/1990, kdy rehabilitovaná osoba neztratila své vlastnické právo, protože tyto rozsudky byly zrušeny ke dni kdy byly vysloveny.

II.ÚS 173/95 stanovil, že rozhodnutí o zrušení konfiskačních rozsudků je dokumentem opravňujícím rehabilitované osoby k zápisu majetku do katastru.

IV. ÚS 194/95 194/95 zamítl stížnost původního majitele, který uváděl, že byl nabyvatel nemovitosti zvýhodněn a potvrdil rozsudky nižších soudů.

IV. ÚS 166/95 166/95 potvrdil zamítnutí žaloby u nižších soudů, protože se jednalo o zabavené peníze. Zdůraznil, že jde o věci, jejichž individuální určení není možné.

II. ÚS 43/94 43/94 zamítl stížnost příbuzných na vyřízení restitucí.

III. ÚS 148/95 148/95 potvrdil zamítavý rozsudek Krajského soudu, protože majetek byl převeden v tísni na družstvo a ne na stát.

I. ÚS 117/93 stanovil, že v důsledku toho, že konfiskační rozsudky byly zrušeny zákonem 119/1990, rehabilitované osoby neztratily vlastnictví.

IV. ÚS 126/94 126/94 rozhodl, že po zrušení konfiskačního rozsudku je třeba postupovat podle zákona