| Citace: 403/1990 Sb. | Částka: 69/1990 Sb. |
| Na straně (od-do): | Rozeslána dne: 10. října 1990 |
| Druh předpisu: Zákon | Autoři předpisu: Parlament |
| Datum přijetí: 2. října 1990 | Datum účinnosti od: 1. listopadu 1990 |
| Platnost předpisu: Ano | Datum účinnosti do: |
Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zákon se vztahuje na následky majetkových
křivd způsobených fyzickým i soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického
práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959
Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického
sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého
domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových
ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy
z roku 1948.1) Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona
se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst.
1 a 2 vládního nařízení č. 15/1958 Sb.
Zmírnění majetkových křivd podle tohoto
zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla
odňata (dále jen "vlastník") na základě předpisů uvedených v § 1, v poskytnutí
peněžní náhrady (§ 14) nebo ve vydání kupní ceny (§ 15) anebo v doplatku rozdílu
mezi peněžní náhradou a kupní cenou (§ 16).
(1) Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen
za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:
(2) Nejsou-li osoby uvedené v odstavci
1, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem.
(3) Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví
více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů; nežije-li
některý z nich, řídí se pořadí dalších na jeho místě oprávněných osob podle odstavců
1 a 2.
Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí,
které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen "organizace"),
s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí2) a obchodních společností,3)
jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li
o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990.
(1) Organizace je povinna neodkladně
vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu.
(2) Organizace a oprávněná osoba sepíší
dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona.
(3) Dohoda podléhá registraci státním notářstvím;
státním notářství přitom postupuje obdobně jako při registraci smlouvy o převodu
nemovitosti.4)
(4) Pokud organizace své povinnosti
nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu.
(1) Vlastník připojí k písemné výzvě
o vydání věci potvrzení okresního národního výboru, v jehož územním obvodu se
nemovitost nachází (dále jen "okresní národní výbor"), o odnětí věci podle zákona
č. 71/1959 Sb., nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955
anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla
věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným
dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc
odňata.
(2) V případě převodu nemovitosti podle
vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení okresního národního
výboru o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným
způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení okresního
národního výboru
(3) Další oprávněné osoby k výzvě
rovněž připojí doklad dosvědčující vztah k vlastníku (§ 3).6)
(4) Je-li oprávněnou osobou devizový
cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové,
že nemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami.
Oprávněná osoba je povinna do 60 dnů
ode dne uzavření dohody odvést
K návrhu na registraci dohody je oprávněná
osoba povinna předložit státnímu notářství doklad o odvedení částek uvedených
v § 7 tohoto zákona, popřípadě o tom, že byla uzavřena dohoda o splátkách.
Je-li více oprávněných osob, vyplývá
jejich podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak.
(1) Věc se vydá oprávněné osobě ve
stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li organizace před tímto
dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo modernizaci vydávané
nemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat
ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky
z této smlouvy.
(2) Je-li vydávaná stavba oproti svému
stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení,
výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné
osobě i peněžní náhrada (§ 14).
(3) Jde-li o stavbu, která byla znehodnocena
tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená podle vyhlášky č.
73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění
nemovitosti, převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby,
zda se rozhodne pro tuto náhradu nebo zda vyzve organizaci k vydání stavby a uhradí
příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl
mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1.
(4) Pozemek, na němž stojí stavba, která
nebyla odňata podle předpisů uvedených v § 1, se nevrací; oprávněné osobě přísluší
peněžní náhrada (§ 14).
Organizace nemůže proti oprávněným
osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi.
Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti organizaci uplatňovat
jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním
právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době
jejího vydání se nepřihlíží.
Dosavadním uživatelům bytů nebo nebytových
prostor ve vydávaných nemovitostech se užívací právo zachovává a nadále se řídí
právními předpisy o hospodaření s byty a právními předpisy o nájmu a podnájmu
nebytových prostor.
(1) Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná
osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v § 1 a kde se
nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona.
(2) Movité věci, které slouží k provozu
činnosti umístěné ve vydávané nemovitosti, je organizace povinna nabídnout ke
koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě
uvedené v § 19 odst. 2.
(1) Za stavbu, která byla demolována,
a za nemovitosti, za něž peněžní náhrada přísluší podle § 10, poskytne příslušné
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci oprávněné osobě na
její výzvu doloženou podle § 6 (dále jen "náhrada") ve výši stanovené podle stavu
ke dni odnětí, a to s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o
cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti,
s připočtením 3% z této částky za každý rok od odnětí do dne účinnosti tohoto
zákona.
(2) Náhrada se sníží o vyplacenou částku
(§ 6 odst. 2 písm. a)) nebo o odškodnění (§ 6 odst. 2 písm. b)).
(3) Náhrada poskytovaná podle § 10 odst.
2 se dále sníží o cenu vydané nemovitosti, stanovenou podle vyhlášky uvedené v
odstavci 1, vypočtenou podle stavu nemovitosti uvedeného v § 10 odst. 1.
(1) Byly-li nemovitosti v době před
účinností tohoto zákona převedeny do vlastnictví jiných fyzických osob, než jsou
osoby oprávněné, zůstává právo těchto fyzických osob zachováno a oprávněné osobě
vzniká nárok na vydání kupní ceny od organizace, která nemovitost prodala, nebo
od jejího právního nástupce. Zanikla-li povinná organizace bez právního nástupce,
má oprávněná osoba tento nárok proti příslušnému ministerstvu pro správu národního
majetku a jeho privatizaci. Nárok na vydání kupní ceny má i oprávněné osoba, která
nemovitost odkoupila před účinností tohoto zákona.
(2) Zachováno zůstává i vlastnické
právo podniku se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejímiž
společníky jsou výhradě fyzické osoby, bylo-li na ně převedeno v době před 1.
říjnem 1990. Oprávněné osobě vzniká nárok na vydání náhrady od příslušného ministerstva
pro správu národního majetku a jeho privatizaci.
Je-li kupní cena, na jejíž vrácení
mají oprávněné osoby nárok podle § 15, nižší než náhrada podle § 14, doplatí příslušné
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci těmto osobám rozdíl
mezi náhradou a kupní cenou.
Odkoupila-li nemovitost pouze některá
z oprávněných osob, mají ostatní z nich proti osobě, která obdržela celou kupní
cenu, nárok na její poměrnou část nebo na poměrnou část doplatku rozdílu mezi
náhradou a kupní cenou.
Za nemovitost o jejíž vydání oprávněné
osoby neprojeví ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 1 zájem, náhrada nepřísluší.
(1) K vydání věci (§ 5) nebo kupní
ceny (§ 15) může oprávněná osoba organizaci vyzvat do 6 měsíců ode účinnosti tohoto
zákona, jinak její nárok zaniká.
(2) Organizace je povinna uzavřít dohodu
s oprávněnou osobou a vydat jí věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí
lhůty uvedené v odstavci 1.
(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může
oprávněná osoba vyzvat příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho
privatizaci k poskytnutí náhrady podle § 14 nebo k vydání kupní ceny podle § 15,
popřípadě k doplacení rozdílu podle § 16.
(4) Příslušné ministerstvo pro správu národního
majetku a jeho privatizaci je povinno částky podle odstavce 3 vyplatit nejpozději
do jednoho roku poté, co výzvu obdrželo.
Tento zákon se vztahuje i na devizového
cizozemce, pokud věc, která by měla být převedena do jeho vlastnictví, nebyla
vypořádána mezistátními majetkovými dohodami.
Nezbytné náklady spojené s poskytováním
náhrad oprávněným osobám nese příslušné ministerstvo pro správu národního majetku
a jeho privatizaci.
(1) Organizace je povinna s odňatými
věcmi a s movitými věcmi uvedenými v § 13 odst. 2 až do jejich vydání oprávněným
osobám nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže
tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat
jinému do užívání.
(2) Právo na náhradu škody, kterou by organizace
způsobila porušením této povinnosti, zůstává ustanovením § 11 nedotčeno.
(3) Pokud organizace neuspokojí nároky
oprávněné osoby podle tohoto zákona ve stanovené lhůtě(§ 19 odst. 2), je povinna
uhradit příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci
za každý den překročení lhůty částku 3000 Kčs. Uplatní-li oprávněná osoba nárok
u soudu, končí lhůta uplynutím 30 dnů poté, kdy jeho rozhodnutí nabylo právní
moci.
(1) Náklady spojené se sepsáním dohody
o vydání věci nese organizace.
(2) Notářské a správní poplatky související
s vydáním věci podle tohoto zákona se nevyměřují.
(3) Osoba domáhající se svého práva podle
tohoto zákona proti organizaci je osvobozena od soudních poplatků.
Doplňují se
(1) Zrušují se
(2) Po dni účinnosti tohoto zákona
se nepoužije § 6 odst. 1 zákona č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti
a o znárodnění velkoobchodních podniků, ve znění zákona č. 64/1951 Sb., kterým
se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků.
(3) Uzavřením dohody podle § 5 odst.
2 anebo právní mocí rozsudku (§ 22 odst. 3) pozbývá platnosti rozhodnutí o odnětí
věci, vydané podle právních předpisů uvedených v § 1; stejně pozbývá platnosti
i kupní smlouva uzavřená podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. listopadu 1990.