| Citace pův. předpisu: 40/1993 Sb. | Částka: 12/1993 Sb. |
| Datum přijetí: 29. prosince 1992 | Rozeslána dne: 31. prosince 1992 |
| Datum účinnosti: 1. ledna 1992 |
| provedené | číslo | s účinností dnem | Úplne znění |
| zákonem | 272/1993 Sb. | 11. listopadu 1993 | |
| zákonem | 140/1995 Sb. | vyhlášení (27.7.1995) | |
| zákonem | 139/1996 Sb. | vyhlášení (24.5.96) | |
| nařízením vlády | 337/1993 Sb. | 1. ledna 1994 | |
| zákonem | 194/1999 Sb. | vyhlášení (2.9.1999) |
Česká národní
rada se usnesla na tomto zákoně:
(1) Fyzické osoby, které ke dni 31. prosince 1992
byly státními občany České republiky a zároveň státními občany České a Slovenské
Federativní Republiky, jsou od 1. ledna 1993 státními občany České
republiky.
(2) Při posuzování, zda je
fyzická osoba státním občanem České republiky, popřípadě do 31. prosince 1992
byla státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, se postupuje podle
předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního
občanství této osoby.1)
Státní občanství
se nabývá
Dítě
nabývá narozením státního občanství České republiky,
Dítě,
jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem České republiky, nabývá
státního občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o
osvojení.
Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí
státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem České republiky, nabývá
státní občanství České republiky
Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území
České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že
nabyla narozením státní občanství jiného státu.
(1)
Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské
Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani
státní občanství Slovenské republiky, si může zvolit státní občanství České
republiky prohlášením.
(2)
Prohlášení může samostatně učinit fyzická osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku
15 let.
(3) Rodiče, popřípadě jeden z
nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let.
(4) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě
mladší 15 let učinit samostatné prohlášení.
(5) Činí-li prohlášení podle odstavce 3 nebo 4
pouze jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního
občanství České republiky pro dítě, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti
druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské
zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.
(6) Potomci fyzické osoby, která byla k 31.
prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale
neměla ani státní občanství České republiky, ani státní občanství Slovenské
republiky, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní
občanství České republiky prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné
státní občanství.
(7)
Prohlášení se činí u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu,
ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátů těchto měst (dále jen "okresní
úřad"), příslušného podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, která prohlášení
činí. V cizině se toto prohlášení činí před zastupitelským úřadem České
republiky.
(8) Příslušný úřad
vydá o prohlášení osvědčení.
(1) Státní občanství
České republiky lze na žádost udělit fyzické osobě, která splňuje současně tyto
podmínky:
(2) Manželé mohou podat společnou žádost o udělení
státního občanství České republiky.
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky stanoví obecně závazným právním předpisem kriteria pro
prokazování znalostí českého jazyka podle odstavce 1 písm. d).
K žádosti o udělení
státního občanství České republiky žadatel připojí
(1) Rodiče, popřípadě
jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti
připojí
(2) Státní občanství České republiky lze na žádost
zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let samostatně; k žádosti se
připojí doklady uvedené v odstavci 1.
(1) Státní občanství
České republiky uděluje ministerstvo vnitra České republiky (dále jen
"ministerstvo vnitra"); žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství České
republiky.
(2) Žádost se podává u
okresního úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad
ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní
záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl
státním občanem Slovenské republiky. Okresní úřad zašle žádost Ministerstvu
vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání.
(3) Ministerstvo vnitra je povinno posoudit žádost
o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu; může si při tom
vyžádat stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České
republiky; pokud je obsahem těchto stanovisek skutečnost podléhající utajení
podle zvláštního zákona,3a) nestává se součástí spisu.
(4) Správní řízení o udělení státního občanství je
zahájeno dnem, kdy žádost došla Ministerstvu vnitra.
(5) Ministerstvo vnitra o žádosti o udělení
státního občanství rozhodne do 90 dnů od zahájení správního
řízení.
(1) Ministerstvo
vnitra může prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. a), má-li žadatel
na území České republiky povolen trvalý pobyt a
(2)
Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm.
b), pokud se žadatel na území České republiky oprávněně zdržoval
(3)
Ministerstvo vnitra může dále v případech hodných zvláštního zřetele prominout i
podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. d).
(1) Fyzická osoba starší 15 let, které bylo
uděleno státní občanství České republiky, nabývá státní občanství České
republiky podle § 7 dnem složení tohoto slibu:
"Slibuji na svou čest věrnost České republice.
Slibuji, že budu zachovávat všechny zákony a jiné obecně závazné právní
předpisy. Slibuji, že budu plnit všechny povinnosti státního občana České
republiky".
(2) Dítě mladší 15 let
zahrnuté do žádosti rodičů, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy je
nabývá alespoň jeden z rodičů; bylo-li státní občanství České republiky tomuto
dítěti uděleno samostatně, nabývá je dnem převzetí Listiny o udělení státního
občanství České republiky zákonnými zástupci.
(3) Ministerstvo vnitra může složení
státoobčanského slibu prominout. V tom případě fyzická osoba nabývá státní
občanství České republiky dnem, kdy rozhodnutí o prominutí složení
státoobčanského slibu nabylo právní moci.
(4) Fyzická osoba skládá státoobčanský slib před
přednostou okresního úřadu, v hlavním městě Praze před tajemníkem obvodního
úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst,
příslušného podle místa jejího trvalého pobytu, v cizině před vedoucím
zastupitelského úřadu České republiky.
Státní občanství
České republiky se pozbývá
(1)
Státní občan České republiky, který se zdržuje v cizině a současně je státním
občanem cizího státu, může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let
prohlásit, že se vzdává státního občanství České republiky.
(2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před
zastupitelským úřadem České republiky. Žadatel v něm uvede
(3) Rodiče, popřípadě jeden z
nich mohou do prohlášení podle odstavce 1 zahrnout i dítě mladší 15 let, které
je státním občanem České republiky a současně je státním občanem cizího státu. K
prohlášení připojí:
(4) Zastupitelský
úřad České republiky vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství
České republiky.
Státní občan České republiky pozbývá státní
občanství České republiky okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní
občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením
manželství nebo narozením.
(1) Fyzická osoba,
která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní
Republiky a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od
1. ledna 1993 do 31. prosince 1993, se pokládá za státního občana České
republiky, pokud se neprokáže, že toto občanství podle tohoto zákona pozbyla po
provedení volby občanství Slovenské republiky.
(2) Státní občan České republiky, který měl k 31.
prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky,
nepozbyde nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České
republiky.
(1) Fyzická osoba,
která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní
Republiky, která nebyla státním občanem České republiky a která měla na území
České republiky trvalý pobyt podle zvláštních zákonů3b) ke dni 31.
prosince 1992 a tento pobyt dosud trvá, anebo která od tohoto data až dosud žije
trvale na území České republiky, může učinit prohlášení o nabytí státního
občanství České republiky.
(2)
Prohlášení podle odstavce 1 se činí před okresním úřadem příslušným podle místa
trvalého pobytu prohlašovatele, popřípadě podle místa, kde prohlašovatel trvale
žije. K prohlášení se připojí
(3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do
prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let; toto dítě nemusí splňovat podmínku
uvedenou v odstavci 1. K prohlášení se připojí
(4) Rodiče,
popřípadě jeden z nich mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné
prohlášení; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1, pokud je
alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. K prohlášení se připojí
doklady uvedené v odstavci 3.
(5)
Jsou-li oba rodiče dítěte mladšího 15 let žijícího na území České republiky
zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl
pozastaven či omezen anebo nemají způsobilost k právním úkonům, může učinit
prohlášení soudem ustanovený poručník, popřípadě opatrovník dítěte; souhlas
rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Poručník nebo opatrovník k žádosti
připojí
(6) Státní
občanství České republiky se podle tohoto ustanovení nabývá dnem vydání
osvědčení o nabytí státního občanství České republiky prohlášením. Nejsou-li
splněny podmínky pro vydání osvědčení, okresní úřad prohlášení rozhodnutím
odmítne.
(7) Nabytí státního občanství
České republiky oznámí příslušný okresní úřad
Žádosti o udělení
státního občanství České republiky podané před nabytím účinnosti tohoto zákona,
o kterých nebude rozhodnuto do nabytí jeho účinnosti, se považují za podání
podle ustanovení § 18a.
(1) Státní občan
České republiky se prokazuje
(2) Osvědčení o státním občanství České republiky
vydává okresní úřad příslušný podle trvalého pobytu žadatele. Pokud žadatel
takový pobyt nikdy neměl, vydává osvědčení o státním občanství České republiky
Obvodní úřad v Praze 1.
(3)
Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky podává osoba
nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost
její zákonný zástupce.
Prohlášení o volbě
(§ 6) a o pozbytí státního občanství České republiky (§ 16) se
činí ve dvojím vyhotovení. Zastupitelský úřad České republiky zašle obě
vyhotovění ministerstvu vnitra.
(1) Doklady
vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto
zákona,
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě,
že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky.
(1) Okresní úřad
vede evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České
republiky, pokud mají nebo měly v územním obvodu okresního úřadu trvalý pobyt.
Pokud takovýto pobyt na území České republiky nikdy neměly, vede evidenci
Obvodní úřad v Praze 1.
(2) Ústřední
evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České
republiky, vede ministerstvo vnitra.
(3) Soud, který rozhodl o osvojení dítěte,
jestliže tímto osvojením dítě nabylo státní občanství České republiky podle §
3a, oznámí tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci
rozsudku o osvojení okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu
dítěte. Nemá-li dítě trvalý pobyt na území České republiky, pak obvodnímu úřadu
v Praze 1.
(4) Soud nebo obecní úřad,
před nimiž dojde k souhlasnému prohlášení rodičů o určení otcovství, nebo soud,
který rozhodl o otcovství k dítěti, jehož matka je cizinka a otcem byl určen
státní občan České republiky, oznámí tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode
dne učinění souhlasného prohlášení rodičů nebo nabytí právní moci rozsudku
okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte. Nemá-li dítě
trvalý pobyt na území České republiky, pak Obvodnímu úřadu v Praze
1.
(1) Ve sporných případech provádí zjišťování
státního občanství České republiky okresní úřad příslušný podle místa trvalého
pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu žadatele na území České republiky.
Pokud žadatel nikdy takový pobyt neměl, provádí zjišťování Obvodní úřad v Praze
1.
(2) Okresní úřad vystaví fyzické
osobě potvrzení o výsledku provedeného zjištění. Je-li to třeba k uplatnění práv
fyzické osoby, do potvrzení uvede, kdy, popřípadě na základě jakých ustanovení
fyzická osoba státní občanství České republiky nabyla nebo
pozbyla.
(3) Žádost o zjištění
státního občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku
15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný
zástupce.
Vyhovuje-li se podle
tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele, neudává se s výjimkou ustanovení
§ 12 odst. 3 rozhodnutí ve správním řízení.6)
Není-li zákonem
stanoveno jinak, může příslušný orgán státní správy prominout předložení dokladů
stanovených v § 8 písm. a) a c), § 9 odst. 1 písm. a) a c), a pokud by jejich
obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou, lze-li bez jejich
předložení zjistit přesně a úplně skutečný stav věci.
Prohlášení podle
tohoto zákona nepodléhají správním poplatkům.
Žádosti o udělení
státního občanství České republiky, podané podle zákona České národní rady č.
39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické
republiky, ve znění pozdějších předpisů, do 31. prosince 1992, se vyřizují podle
předpisů platných ke dni jejich podání.
Vláda může
nařízením prodloužit lhůty stanovené v § 18 odst. 1 a 2, § 18a a § 19 odst. 1
tohoto zákona, a to nejdéle do 30. června 1994.
Dítě, jehož
osvojitelé byli ke dni jeho osvojení státními občany České republiky nebo by se
jimi stali k 1. lednu 1969, nabylo osvojením státní občanství České republiky,
pokud toto občanství nenabylo jinak.
Zrušují
se
1. Zákon České národní rady
č.39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické
republiky, ve znění zákona České národní rady č.92/1990 Sb.
2. Zákon č.165/1968 Sb., o zásadách nabývání a
pozbývání státního občanství.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Lhůty stanovené v §
18 odst. 1 a 2, § 18a a § 19 odst. 1 zákona České národní rady č.40/1993 Sb., o
nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona
č.272/1993 Sb., se prodlužují do 30.června 1994.
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. září
1994 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky na zrušení § 6, 11, § 12 odst. 3, § 18 odst. 1 písm. a), c) a § 18a
písm. a), b) zákona České národní rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání
státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb.,
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 8.
listopadu 1995 v plénu ve věci navrhovatele Ing. P. U., zastoupeného JUDr. P.
R., a účastníka řízení - Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o návrhu
na zrušení ustanovení § 17 zákona České národní rady č.40/1993 Sb., o nabývání a
pozbývání státního občanství České republiky, podaného spolu s ústavní stížností
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. října 1994 č. j. 38 Ca
4/94-13