Zákony se měnit nemusí, majetek Židům lze vrátit

P r a h a - Lidé židovského původu, kterým nacisté ukradli majetek a jimž zejména praktiky komunistického režimu znemožnily získat ho zpět, mohou počítat s restitucí, aniž by se musely měnit zákony. Dospěla k tomu vládní komise pro pátrání po židovském majetku. "Platný právní řád za pomoci nálezů Ústavního soudu je dostatečnou oporou pro restituce  fyzických osob, které byly z rasových důvodů perzekvovány," prohlásil šéf komise vicepremiér Pavel Rychetský. "V každém případě, když se zjistí, že třeba Národní galerie má obrazy, které patřily židovským spoluobčanům, a najdou se dědici, musíme se s tím vypořádat." Dosavadní pátrání však naznačuje, že Národní galerie, která už řadu nároků splnila, nebude příliš dotčena. Její sbírky například opustila kolekce Jindřicha Waldese, kterou galerie už v rámci restitucí vrátila. Naopak pro některé regionální galerie by současná vůle vydat majetek mohla být citelným zásahem do expozic. Například Galerie výtvarného umění v Ostravě může přijít o cennou sbírku, která patřila spolumajiteli železáren Oskaru Federerovi. Sbírka zahrnuje práce Oskara Kokoschky, německých expresionistů či Edvarda Muncha. Obecně se však restituce  budou týkat jen hrstky lidí. Do této skupiny totiž podle Rychetského nelze počítat oběti nacismu nežidovského původu a Židy, kteří už nemají české občanství. Ti přitom tvoří velkou část případných restituentů. "V prvé řadě půjde o pár desítek lidí, kteří se už dříve pokoušeli soudní cestou o navrácení majetku, ale byli z různých důvodů odmítnuti. Například se rodina ve třicátých letech přihlásila k německé národnosti a pro soud to byl důvod žádost zamítnout," uvedl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Nových žadatelů mnoho není," dodal. Kraus ovšem nesouhlasí s tím, aby z restitucí vypadli lidé bez českého občanství. "Měli by mít stejné šance jako ostatní. Toto rozhodnutí však nezávisí na nás, ale na parlamentu, jestli bude mít vůli umožnit lidem dvojí občanství," uvedl Kraus. Rychetský však soudí, že podmínka občanství je zcela legitimní požadavek. "Ano, je na nás vyvíjen tlak ze strany našich krajanů v Americe a amerického Kongresu a dalších tamních institucí. Já to ale považuji za nespravedlivé. Česká republika učinila rozsáhlejší restituce  než kterákoli jiná postkomunistická země," uvedl Rychetský. Vláda je odhodlána vracet ukradený židovský majetek, ale jen žadatelům s českým občanstvím. Novou šanci by patrně neotevřel ani Zemanovým kabinetem chystaný zákon o dvojím občanství. "Lhůty podle restitučních zákonů už uplynuly, a to, že někdo získá občanství, mu nezakládá nárok," dodal vicepremiér. Navíc zatím není zdaleka vyřešené, jak se oprávnění žadatelé budou v praxi odškodňovat. Vláda bude muset nalézt způsob kompenzací nově nalezeného majetku, například cenných předmětů v podobě obrazů či soch, a také nemovitostí. Komise navrhuje v případě cenných kulturních památek odkup za peníze. "Tady ovšem narážíme na problém, protože nemáme finanční prostředky, a přitom nechceme zlikvidovat naše sbírkové fondy. Musíme ale někde tyto peníze najít. Třeba v rámci nedávného prodeje účasti státu v Československé obchodní bance za čtyřicet miliard korun," uvedl Rychetský. Pro oblast nemovitostí pak navrhuje zřízení fondu, z jehož prostředků by se kompenzovaly nároky Federace židovských obcí. Federace už dříve předložila seznam dvou set objektů, které jí dřív patřily. Jde většinou o hřbitovy, synagogy, ale i jiné komerčně lépe využitelné budovy. Právě jejich restituce  je často velice problematická, protože buď už částečně neexistují, nebo jsou využívány například jako škola či zdravotní zařízení. "Moje představa je taková, že by vláda po dobu deseti let do fondu vkládala určité částky, až by se dosáhlo sumy sto milionů korun," navrhuje Rychetský. Další problematickou oblastí je restituce  zemědělského majetku. Rychetský uvedl, že komise připravila návrh zákona o půdě, který by umožnil tento druh restitucí dokončit. "Zároveň ale musíme posoudit, zda má takový zákon význam. To znamená, zda vůbec existují nějaké oprávněné osoby, které by mohly vznést nárok," poznamenal vicepremiér. Zástupci židovských obcí by ovšem schválení zákona přivítali. "I kdyby těch lidí mělo být jen pár, měl by takový zákon existovat," poznamenal Kraus.
Vládní komise pro pátrání po židovském majetku je rozdělena do tří sekcí:
1. První skupina, kterou lze nazvat právní, měla za úkol posoudit, zda platná právní úprava je dostatečným základem pro umožnění restitucí majetku patřícího lidem židovského původu. Předseda komise Pavel Rychetský uvedl, že práce této sekce je téměř skončena.
2. Druhá skupina se zabývá otázkou nemovitého majetku na území státu, který patřil židovským obcím a po konfiskaci nacisty nebyl vrácen. Na seznamu je zatím dvě stě objektů, je však zřejmé, že přibudou další položky. Do hledání se totiž zapojily katastrální úřady, které mají dát k dispozici všechny dokumenty týkající se případného židovského majetku.
3. Třetí skupina je svým způsobem historická. Má provést absolutní inventarizaci všech majetkových křivd. Pátrá po zlatu, které bylo uloženo v Národní bance a buď bylo převezeno do německé říše, nebo později Rudou armádou do Sovětského svazu. Snaží se vystopovat osudy životních pojistek a úspor, které byly převedeny nejen do Německa, ale i do dalších zemí (Švýcarska, Švédska).