Restituce jako nutne zlo ?

Nerovnost mezi lidmi je vlastne tim hlavnim motorem, ktery vede k vysoke motivaci a tvori hodnoty. Myslim tim nerovnost v majetku. S jinymi nerovnostmi muze clovek udelat jen malo (treba inteligence), ale penize muze ziskat alespon do jiste miry svoji snahou. A to je oc tu bezi.

Jde vlastne o druhotnou akumulaci kapitalu, tedy vytvoreni nerovnosti ve spolecnosti, presneji takovych vlastnickych vztahu, ktere budou lidi motivovat k starosti o majetek a jeho rozmnozovani. Jednou moznosti k rozmnozovani majetku (ale bohuzel jen jednou moznosti) je vyroba, tedy vytvareni novych hodnot.

K tomu, aby ekonomika mela co nejrychlejsi vyvoj, by bylo vhodne odblokovat jine zpusoby ziskavani kapitalu, tedy aby lide byli nuceni pri ceste za svym prospechem vytvaren nove hodnoty. Ty jine zpusoby, ktere by bylo dobre odblokovat je treba kradez, dedictvim a treba i privatizace jinym nez trznim zpusobem (drazbou). Tyto vsechny tri zpusoby totiz nic noveho nevytvareji a musi se tedy dit na ukor jinych a taky se deji.

U kradeze to chape kazdy. U dedictvi (jako i u jinych forem "predsmrtneho" darovani) se dosavadni majitel vzdava bez namitek sveho majetku, takze neni poskozen. U privatizace netrzni formou (primy prodej za malou castku - viz.pan Macek) je metoda, kterou musi zaplatit jini.

Privatizace je vsak nutna v tom smyslu, ze bez naakumulovaneho kapitalu je podnikani nemyslitelne. Z toho mimo jine vyplyva, ze tvrzeni, ze v dnesni spolecnosti ma kazdy stejnou sanci na uspech, je silne lakovani na ruzovo. O dost vetsi sanci maji ti, kdo maji majetek.

Vime, ze prvotni akumulace kapitalu (ktera jak znamo z historie, nesla s sebou i nasili a nespravedlnost) byla nutnou podminkou k prudkemu rozvoji kapitalismu volne souteze. Dnesni privatizace neni nic jineho nez akumulace kapitalu s ekonomickym a politickym cilem restaurovat kapitalismus. Proti tomu by nemuselo byt zase tak mnoho namitek, kdyby se nestavela hodnota penez prilis vysoko a kdyby se nezapominalo na jine hodnoty.

Dnesni ekonomicky pohyb je v mnohem ohledu ponekud moralne poklesly, coz kupodivu bude konec koncu znamenat mensi ekonomickou efektivnost! Myslim tim zlocinnost, privatizacni skandaly, neexistence zakona o prani spinavych penez, neexistence zakona o konfliktu zajmu i opominani ekologie.

Ale i kdyby techto poklesku nebylo, nerovnost mezi lidmi, ktera je proste nezmenitelnym faktem (myslim tim nerovnost v krase, inteligenci, moudrosti, majetku atd.), ktery je jednak motivem k pohybu, ale vzdy take nese s sebou cosi negativniho.

Kdyz totiz je clovek ponizen, tedy v porovnani s nekym, kdo je krasnejsi, inteligentnejsi, bohatsi, uspesnejsi, vytvari to v nem komplex menecennosti, ktery je zdrojem agresivity.

A jednu poznamku nakonec. Dnesni mocni se snazi tvrdit, ze restituce jsou zejmena moralni zalezitosti, ale neni to pravda. Jde o akumulaci a naprava nekterych krivd (a pachani jinych) je jen vedlejsim dusledkem. Cozpak je Vaclav Klaus nejaky moralista, kdyz napriklad tvrdi, ze navsteva Salmana Rushdiho je netakticka? Klaus neni Havel a tak "naprava krivd" je ponekud podfuk a plastik, aby lide spolkli bez vetsiho odporu nastartovani kapitalismu. "Naprava krivd" jsou tedy spise kecy nez fakt.

P.S.: Dovetek. Je treba poznamenat, ze zakon hodnoty pusobi i tak, ze trh vzdy nezabezpecuje tolik prijmu, kolik hodnot clovek vytvori. Prikladem muze byt treba bankovnictvi. Jiste je to kvalifikovana prace, ktera prinasi mnoho hodnot. Nicmene zda se jasne, ze platy jsou zde (alespon v soukrome sfere) neprimerene vysoke vzhledem k vytvorenym hodnotam. Je to podle znameho porekadla, ze mlynar od mouky a kominik od sazi. Banky jsou ty instituce, ktere do znacne miry ridi toky penez a je jen pochopitelne, ze si dost prihraji i pro sebe. Krasnym extremnim pripadem je treba banka urcena pro podporu rozvoje ekonomik v postkomunistickych zemich, ktera prednostne podporovala rozvoj vybaveni vlastniho interieru a budov atd... Tyto tendence maji do jiste miry vsechny financni instituce nebot to je proste cosi jako prirodni zakon. Jedini, kdo to mohou obcas nevidet jsou zamestnanci techto instituci - ale to je z psychologie dobre znamo, ze nejhure clovek kritizuje sam sebe. Ostatne to je smysl demokracie, aby kazdy mohl byt kritizovan nekym, kdo nema stejny zajem jako on.